Ukázka podzimního programu z předcházejícího roku

les.jpg
Ahoj děti,  jmenuji se Svaťka a mám s sebou kamaráda skřítka Kubíka. Chtěli bychom se s vámi také kamarádit a povídat si a hrát. Bude to povídání hlavně o přírodě, protože ta je pro nás velmi důležitá. Země a příroda je naše maminka, která se o nás hezky stará, dává nám jídlo, vodu, suroviny pro výrobu potřebných věcí, a my bychom jí za to měli pěkně poděkovat a naučit se ji chránit, aby se nám všem společně na Zemi hezky žilo.

A děti, jaké máme roční období ? Jaké roční období přichází koncem září? Je to PODZIM a o podzimu si budeme s Kubíkem povídat. Kubík se rozhodl, že půjde do lesa na procházku a podívá se, jak se začíná les barvit do podzimních barev.
"Jak to v lese na podzim vypadá? Pojďme vytvořit les. Tělo je pevný kmen, ruce jsou větve a prstíky lístečky. Většinou fouká vítr a větve se naklánějí sem a tam.( děti se kývají jako ve větru)
Kubík si s sebou vzal svou kamarádku myšku Hryzalku.  Jééé, tady je to Kubíku krásné, lístky stromů se barví všemi možnými barvami. "Děti, jakou barvu může mít podzimní listí?"  Vyjmenujeme podzimní barvy na stromech.
A teď si zahrajeme HRU NA BARVY.
 "Řeknu jednu barvu a kdo bude mít něco na oblečení s touto barvou přiběhne za Kubíkem..." Děti poznávají barvy...
Myška s Kubíkem šli dál ...
                   Kde se vzala, tu se vzala, veverka k nám přiskákala.
                   Oči má jak korálky, huňatý má kožíšek.
                   Ze všeho má nejraději velký chutný oříšek.
Myška s Kubíkem potkali veverku Čiperku. "Ahoj veverko, budeš si s námi hrát? "
"Ahoj kamarádi, já bych si s vámi moc ráda hrála, ale nemám moc času, musím si chystat zásoby jídla na zimu."
"To my ti rádi pomůžeme, když nám řekneš co a jak"
"Potřebuji nasbírat co nejvíce šišek, žaludů a kaštanů, abych neměla v zimě hlad."
Děti pomohou veverce také sbírat šišky. Protože veverka to má těžké a musí vylézt se šiškou až na strom, dětem to ztížíme tím, že šišky budou přenášet k veverce na lžičce. Tím se tříbí jejich motorika.
"Děkuji vám děti, díky kamarádi, teď už se nemusím zimy bát a můžu si jít s vámi hrát."
A veverka Čiperka se vydala s myškou a skřítkem Kubíkem dál na procházku podzimním lesem.
Cestou viděli mnoho hub.
Ukazuji obrázky hub, povídáme si, které jsou jedlé, které jedovaté.
Muchomůrka
Muchomůrka ve své kráse
u tří smrků červená se.
Dávej pozor, hošíčku,
ať ji nemáš v košíčku.

Povídáme si, že je nutné dávat pozor na sbírání hub, sbíráme jen to, co opravdu známe, a radíme se s dospělými. Do jedovatých hub nekopeme a  neničíme je. Nikomu by se nelíbilo, kdyby po něm někdo šlapal a ubližoval mu. Neděláme to proto ani houbám, ani stromům a květinám.
 
Myška, Kubík a veverka přišli k hájovně, kde pod střechou měly hnízdo vlaštovky. Často je zde od jara navštěvovali, takže z nich byli dobří kamarádi.
Naučíme se namalovat vlaštovičky. Děti zkouší na papír namalovat vlaštovky podle říkanky.
 
Vlaštovičky
 

Vlaštovičky
Dělám linku pomalinku,
za chvilinku druhou linku.
Potom třetí - nespěcháme,
ještě čtvrtou uděláme.
Čtyři linky tady zvoní
jako dráty telefonní.
Uděláme v drátech smyčky,
pak přidáme dvě hlavičky.
Oči a dva zobáčky -
a hned máme dva ptáčky.
Sedí tady vlaštovičky,
povídavé švitořičky.
Vlaštovičky si začaly s nimi povídat, jak se zanedlouho vydají na dalekou cestu do teplých krajin.
Poletí daleko, daleko až do Afriky, přes moře. A na jaře se opět vrátí k nám.  Je to velmi náročná cesta a to si uvědomují i myška, veverka a Kubík. Aby vlaštovičky před odletem ještě potěšili, rozhodli se jim zazpívat na rozloučenou.
"Děti, jakou písničku společně zazpíváme vlaštovičkám na šťastnou cestu?"
Společně zpíváme a zamáváme vlaštovičkám
 
Naši kamarádi šli lesem dál.
Najednou uslyšeli dupání a funění.
"Kdo děti dupe a funí, kdo to může být?"
Ježek
Ježek ten je ježatý
od hlavy až po paty.
Mračí se a žaluje
na každého, kdo tu je.
Ježku, ježku, co ti vadí?
Že mě nikdo nepohladí.

Ježeček má bodlinky, které ho chrání před nepřáteli. Když mu hrozí nebezpečí, stočí se do klubíčka, nastaví bodliny a liška si na něho netroufne.
Zvířátka ježka ujistila, že ho mají moc rády, i když ho nemůžou obejmout, protože má pichlavé bodlinky. Je moc prima, když máme kamarády, kteří nás mají rádi. Děti se mohou vzájemně pohladit a usmát se na sebe, aby si daly najevo, že jsou rády spolu.
Ježeček se chystá také na zimu. Hloubí si malou noru, kde si tvoří pelíšek, který si změkčuje trávou, aby zde strávil zimu v teple a pohodlí.
"Já mám nápad, ježku, abys věděl, jak moc tě máme rádi, uděláme ti hostinu na rozloučenou, než se uložíš k zimnímu spánku.
A zvířátka s Kubíkem zašla za panem hajným do hájovny a poprosila o ovoce a zeleninu na ježčí oslavu.
"Hádejte děti, co všechno dostali."
Děti mají zavázané oči a podle hmatu, čichu nebo i chutě poznávají různé ovoce a zeleninu.
Nakonec to dáme ježkovi, aby se před zimním spánkem dobře posilnil.
 
Všichni se s ježkem rozloučili a vydali se dál do lesa.
Přišli k jeskyni, u které byl medvěd a naříkal. Poranil si tlapu, když se pořezal o plechovku, kterou tam zahodil nějaký neposlušný člověk, který nedává pozor na to, jakou bolest může způsobit nějakému zvířátku, nehledě na to, že po lese se žádné odpadky nikdy neodhazují.
Medvěd běhá po lese, celý les už třese se.
Nemocnou má tlapku, je tam plno zmatku.
Myška na něj kouká, že prý není hloupá.
Nabídla mu mastičku na tu tlapku, tlapičku.
Byla to mastička z lesních bylinek, která mu ránu pěkně zahojila.
 Děti, pofoukejte medvědovi tlapku, ať ho to tolik nebolí!
 
To měl medvěd radost, hned mu bylo lépe. A chtěl udělat svým kamarádům také radost a pozval je do jeskyně na moc dobrý šípkový čaj. Vtom se přiletěly před zimou rozloučit i lesní včelky a přinesly do čaje i výborný včelí med. I motýlci se přiletěli rozloučit, než si zalezou do malých štěrbin, kde přezimují. I berušky ještě přišly zamávat svými červenými křidélky s tečkami.
 
 
Všichni byli v dobré náladě, tak se dali do zpěvu a do tance.
 
Než se se všemi zimními spáči rozloučíme, pěkně si s nimi zatančíme.
Děti se proletí s motýlky a beruškami na velké rozlučkové oslavě.
Mějte se všichni moooc krásně, ahooooj!!!!!!
 
 
 
Podzim

Sluníčko se rozloučilo
s kytičkami, s travičkou,
na cestu jim zamávalo
paprskovou ručičkou.

Jděte všichni honem spát,
musím podzim přivítat.

 
PODZIM 1.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one